15. kolo FC Jílové – SK Olympie Dolní Břežany

4:2 (2:1)

Sestava: Borecký, Héč, Cienciala, Remenár, Kostelníček, Kostelníček, Štrach, Mucks (82´Bodlák), Janošov, Ctibor (62´Petržílek), Jelínek, Půlpán (82´Svoboda)

Góly: 24´Jelínek, 36´79´Štrach, 75´Petržílek

Ve druhém mistrovském kole jsme na našem pažitu přivítali soupeře z nedalekých Dolních Břežan. Ze zápasu jsme měli respekt, neboť hosté byli asi jediní na podzim, kteří nás nejenom porazili, ale zejména zcela fotbalově přehráli. Ale kdeže loňské sněhy jsou … Na začátku podzimu jsme celé mužstvo ještě dávali dohromady, nevěděli jsme kde, kteří kluci mají nastupovat, prostě se nový dorost tvořil za pochodu. Ale máme za sebou celý podzim, velice úspěšnou zimní přípravu a i když se nám vstup do soutěže minulý týden příliš výsledkově nepovedl, tak herně to vůbec nebylo špatné. Z hostů jsme měli respekt, je to jeden z mála soupeřů v soutěži, kteří se opravdu snaží hrát fotbal, který má hlavu a patu.

Do utkání jsme šli s tím, že budeme hrát vysunutý pressink, který bude sice velmi náročný na běhání a napadání, ale je to cesta, kterou chceme prostě jít. Vnutit soupeři svůj styl, odebrat míče již v zárodku jeho akcí a kombinačně se dostávat přes křídelní prostory do šancí. A šlo nám to od začátku zápasu velice dobře. Bylo vidět, že kluci systému začínají věřit, baví je a je opravdu účinný. Od první minuty se valil jeden útok za druhým na hostující obranu, sice nebylo vše úplně přesné, trochu nám vadil i terén, který je v brzkém jaru ještě poměrně hrbolatý a když chcete „ťukat kulečník“, tak to není úplně ideální, ale přesto byl průběh první půle naprosto jednoznačný. Tedy až na tu koncovku. V té jsme znovu a znovu selhávali i v těch největších šancích, když jsme buď bránu vůbec netrefili, nebo orazítkovali konstrukci brány a nebo své mužstvo držel výtečný Jakub Srb, který chytal v reprezentační formě. Náš nápor ale musel nakonec přinést své ovoce, neboť šancí jsme prostě měli hodně. A první branka přišla ve 23. minutě, kdy rohový kop zakroutil Mára na hlavu Tomáše Jelínka, který se vyšrouboval do vzduchu jako Sabovčík při čtverném axelu a nekompromisně hlavou k tyči propálil Srba a vedli jsme 1-0. Hra se neměnila, hosté se sice snažili dostat kombinačně od vlastní branky z našich kleští, ale kluci napadali dobře a útoky hostů byly velmi ojedinělé a když už nějaký míč propadl, zpracovali ho stopeři spolu s velice jistým Jirkou Boreckým v naší brance. Ale jak už bývá naším dobrým zvykem, tak jsme soupeři darovali vlastní chybou v rozehrávce šanci a ten ji s radostí využil a Jakub Polák vyrovnal v 35. minutě na 1-1. My však na tuto facku z ničeho odpověděli okamžitě po minutě a v 36. po krásné rychlé akci vyzval Filip Mucks nabíhajícího Máru Štracha mezi beky a ten krásnou bombou po zemi na zadní „alias Pepi Bican“ nekompromisně trestal a opět jsme o gól vedli 2-1.

Do poločasu se již nic nezměnilo, klukům jsme vysvětlili nějaké zejména taktické chyby a šli jsme do druhé půle s vědomím, že není třeba na naší hře cokoli měnit a že si musíme dát pozor na očekávanou zvýšenou aktivitu hostů. Ta také přišla, ale kluci opět v četných soubojích ovládli střed pole a i když hosté přeci jen o trochu hru vysunuli, tak jsme to byli my, kteří se v rychlých kontrech dostávali do šancí, které jsme ale opět neproměňovali a tak se hra začala pomalu vyrovnávat. Přeci jen řada opor měla v nohách velkou porci zápasu za áčko, či béčko mužů z předchozího dne a náročný styl, který po chlapcích chceme si začínal vybírat svou daň. Hosté měli čím dál více prostoru a začali se dostávat k našemu vápnu i tím, že výrazně zjednodušili svou hru. V 69. minutě se dostali k rohovému kopu, který sice Jirka vyrazil, ale k míči se dostal zapomenutý Vojta Kohelů a zblízka vyrovnal na 2-2. Teď nastal kritický úsek zápasu, přeskupili jsme řady, prostřídali a čekalo nás posledních 20 minut, ve kterých nás čekala obrovská dřina. Kluci ale opět prokázali obrovskou morální i fotbalovou kvalitu, vydolovali v sobě poslední zbytky sil, zapnuli na vyšší obrátky a v 75. minutě jsme už opět vedli, když nádhernou rychlou akci z pravé strany dostal do vápna Filip Mucks a zleva mu zavřel zadní tyč z beka sprintující Martin Petržílek a bylo to 3-2. Obrovská radost a zasloužené vedení. Hosté se samozřejmě pokusili o vyrovnání, ale vlastně už se díky skvělé obranné činnosti nedostali do šance a byli jsme to mi, kteří jsme zápas definitivně rozhodli v 79. minutě po naší typické, nacvičené křídelní akci neúnavný Eda Héč našel nabíhajícího Máru Štracha a ten dal výsledku definitivní a zcela zaslouženou podobu 4-2.

Odehráli jsme velmi dobré utkání proti těžkému soupeři, ukázali jsme všem, že jsme od podzimu ušli obrovský kus cesty, kluci věří sobě i systému, který se snažíme našim borcům vštěpovat a je skvělé, že fotbalem baví sebe i přítomné fanoušky. Velká gratulace pro celý tým a teď už jen potvrzovat to co umíme v každém dalším utkání .