17. kolo Sokol Sedlec-Prčice – FC Jílové

1:7 (0:3)

Sestava: Syrový, Bodlák, Patočka, Maroušek, Štrach, Hrobník, Kratochvíl, Dvořáček, Janošov (Borecký 66´), Balouš, Mucks

Střídající: Sadloň

Góly: Štrach 62´, Dvořáček 34´35´60´77´, Kratochvíl 38´,Rataj 56´vlastní

Na druhé jarní kolo jsme jeli až do Prčic a po smolné porážce od Votic jsme nutně potřebovali zvítězit, zvlášť když jsme hráli s naším sousedem v tabulce. Před zápasem nás však čekala jedna jobovka za druhou, pro zranění, nemoc, či lyžování nemohli hrát stopeři Sadloň s Pluhařem, krajní beci Nesvadba, Šér a Antoš a útočník Škoda. Navíc v týdnu odešel do konce sezony hrát dorostenecekou ligu za Admiru Praha i Peričevič, takže jsme rázem měli z našeho širokého kádru torzo a zejména absence téměř celé obrany byla doslova kritická. Z utkání jsme tudíž měli velké obavy, do áčka byli tedy z B dorostu povoláni i Janošov a poprvé v životě i starší žák Borecký, abychom vůbec dali dohromady předepsaný počet hráčů. Bylo potřeba tudíž zakouzlit se sestavou, obranu jsme stáhli pouze na tři obránce, kdy levou obranu hrál jediný zbylý čistokrevný obránce Patočka, stopera šel hrát štítový záložník Balouš a na pravého beka jsme dokonce byli nuceni stáhnout i našeho nejlepšího střelce, útočníka Kubu Marouška. Pro některé to byl trošku šok, ale nakonec se toto riziko ukázalo jako skvělý trenérský majstrštych a kluci na hřišti předvedli, že v našem kádru je opravdu velká kvalita i na lavičce a tvrdý dril a dřina při celé zimní přípravě přináší plody. Kluci potvrdili další obrovský výkonnostní skok, který naznačil již výkon proti vynikajícím Voticím , který jsme ještě nešťastně prohráli, avšak v Prčicích jsme již domácí doslova válcovali a jen naše největší slabina – koncovka, sečetla fakt, že skóre nebylo dvouciferné.
Do utkání jsme vlétli sebevědomě, drželi balon na svých kopačkách, domácí hráli s taktikou bránit od půlky a vyrážet k rychlým protiútokům. My jsme však kombinačně velice silní i když taktika soupeře byla pro náš styl velice těžká k překonání, máme v kádru dostatek konstruktivních fotbalistů a pohybem a rychlými nahrávkami jsme se od začátku dostávali do tlaku, ze kterých se začali tvořit i šance. Domácí díky dobrému brankáři, dvěma zásahům do tyče a břevna, neschopností našich hráčů proměnit i ty největší šance a štěstí odolávali až do 34. minuty.
Pak však přišly dva rychlé údery z kopaček Petra Dvořáčka, aby pětiminutovku zkázy uzavřel bombou z přímého kopu Kryštof a hra domácích se sesypala jako domeček z karet.
V kabině jsme chlapce upozornili na změnu hry domácích, kterým nic jiného než otevřít hru a hrát dopředu nezbývalo. Jaké však bylo naše překvapení, když žádný domácí tlak, ani snaha o zlom v utkání nepřišel a my stále drželi míč, domácí mezi námi běhali a my se dostávali do dalších a dalších šancí, které jsme postupně tu lépe, tu hůře řešili až do skóre 0:7. Až poté v poslední minutě utkání, kdy už bylo dávno o vítězi utkání rozhodnuto a my již neměli tolik koncentrace se ke slovu dostali i domácí a vstřelili čestnou branku, kterou uzavřeli skóre na 1:7.
Zahráli jsme velice dobrý zápas, domácím udělili lekci z fotbalovosti a ukázali, že jsme po zimě úplně jinde, než jsme byli na podzim. Již ve středu nás doma čeká další soupeř, tentokrát dorost z Mníšku a o víkendu poměříme síly s mužstvy z Itálie a Dánska. Věříme, že jsou kluci v takové formě, že předvedou parádní fotbal a se soupeři odehrají dobrá utkání.