18. kolo FC Jílové – FK Mníšek
2:1 (0:1)
Sestava: Syrový, Bodlák, Patočka, Maroušek, Antoš (Mucks 46´) , Štrach (Pluhař 46´), Sadloň, Hrobník, Kratochvíl, Balouš, Dvořáček (Škoda 28´)
Střídající: Janošov
Góly: Kratochvíl 80´, Hrobník 84´
Po sobotním „válcování“ v Prčicích, nás čekal přeložený zápas doma na UMT proti dorostencům z Mníšku, kteří v minulém kole doma dokázali porazit nebezpečné Teplýšovice a tudíž jsme na naší mrňavé UMT měli ze zápasu respekt, neboť zbraň, kterou jsme loni doma při záchraně soutěže používali my, se vzhledem k velkému výkonnostnímu skoku, obrátila proti nám. Na malém prostoru je mnohem lehčí fotbalovějšího soupeře, nepustit do hry. A všechny tyto obavy se 100% potvrdily zejména v první půli, která by pro všechny měla být mementem, jak opravdu hrát nechceme a nebudeme! Začali jsme sice sebevědomě, hosté hráli zataženi před vlastním vápnem, avšak nedostatek pohybu a zejména bojovnosti postupně zápas vyrovnával. My sice stále měli územní převahu, ale do šancí jsme se téměř nedostávali a tak přišla 23 minuta, hosté se dostali ke svému prvnímu rohu, k centru do vápna se sice jako první dostal Pítr, ale tak dlouho nad míčem prováděl svá šamanská kouzla, až jeho zaříkávání přestalo bavit jednoho z hostujících hráčů a napálil míč i s pomocí teče pod břevno 0:1… Pro nás to byl šok, ze kterého jsme se nedokázali až do poločasu oklepat a tak v kabině čekala chlapce mírná a přátelská domluva .
Do utkání jsme zapojili bojovnější typy, udělali změnu v rozestavení a šli otočit skóre. I soupeř však chtěl zvítězit, vysunul pressing hodně vysoko, včas přistupoval k našim borcům a vzhledem k tomu, že i náš výkon se zvedl, byl ve druhé půli vidět parádní fotbal. Začátek spíše patřil hostům, my se chvilku těžce vyrovnávali s vysunutou hrou soupeře, ale bago na tomto hřišti máme natrénováno dobře, takže jsme se stále více dostávali do vápna soupeře, ale nic nám tam ne a ne spadnout. V 60. minutě jsme přežili ještě větší komplikaci v zápase, kdy dlouhý balon za obranu nevyřešil Lukáš S. s Pavlem S. dobře, dávali si tak dlouho přednost, až míč propadl až za našeho brankáře, kam se jako první probil hostující útočník, ale tváří tvář zcela prázdné brance nepochopitelně selhal a netrefil. Jako by toto byl okamžik, kdy pro nás vlastně začal zápas, kluci přeřadili na vyšší obrátky, začali do stále více unaveného soupeře bušit ze všech stran a vyrovnání viselo na vlásku. Šancí se začalo rodit čím dál víc, Škoďák trefil v obrovské šanci tyčku, několikrát jsme byli kousíček od vyrovnání po pěkných kombinacích z obou křídel, ale stále jsme se nebyli schopni trefit a čas se nám neúprosně krátil. Pak však přišla poslední desetiminutovka zápasu a drtivý tlak byl přetaven z kalichu hořkosti v kýbl sladkého nektaru. V 80. minutě byl asi pět metrů před vápnem faulován Jirka Škoda, míč si vzal Kryštof, počkal na hvizd rozhodčího a potvrdil svou skvělou kopací techniku, když nádherně zakroutil míč nade zdí a ten zapadl přesně do šibenice hostujícího brankáře 1:1. Pro všechny to bylo jako polití živou vodou a pro hosty naopak rána kladivem do hlavy, od tohoto momentu bylo jen otázkou, zda stihneme vítěznou branku vsítit, či nikoli. A my to stihli! V 84. minutě dal Bodlo míč za obranu na pravé straně, před obránce se nacpal neúnavný Kryštof, skákavý míč přesně trefil před bránu na hlavu nabíhajícího Sajtny, který trefil tyč, od které se balon odrazil k Hrobasovi a ten odšpuntoval explozi snů, která na prach rozmetala šance hostů na úspěch v tomto utkání 2:1!!! Hosté již nenašli síly na vyrovnání a tak jsme podruhé za sebou brali tři body. Tentokrát však po nesmírně komplikovaném utkání, proti soupeři, který hrál velice dobře. My promrhali první půli, opět se ukázalo, že jen fotbalovost prostě nestačí a bez bojovného srdce a schopnosti hrát tak, aby mne i soupeře fotbal bolel, se prostě vyhrávat nedá. Vítězství v zápase, kde nejde vše dle představ je však o to cennější a kluky opět posune o krůček kupředu. Teď nás o víkendu čeká mezinárodní konfrontace s kluky z Itálie a Dánska a příští týden, jedeme potrápit a překvapit lídra tabulky do Let. Věřím, že je v našich schopnostech opět pobrat nějaké ty body.
Comments are closed.