14. kolo SK Votice – FC Jílové

6:5 (3:2)

Sestava: Héč, Borecký, Cienciala, Janošov, Štrach, Šifra, Hrobník, Kratochvíl, Mucks (70´Syrový), Dvořáček, Patočka

Góly: 10´,48´Borecký, 29´Šifra, 51´Mucks, 76´Hrobník

Pro nás i soupeře důležitý zápas se předehrával ve čtvrtek, protože v neděli bychom do Votic ani nemuseli jezdit, kvůli kolizi zápasů dorostu, áčka i béčka. Soupeř nám naštěstí vyhověl, čímž mu ještě jednou musíme poděkovat za vstřícnost a sportovní přístup. Čtvrteční termín nám sice umožňoval zápas aspoň odehrát, ale počítali jsme obrovské absence, když z různých důvodů nemohlo hned sedm borců pravidelných, plus tři nepravidelní …. Nejvýraznější se ukázala asi absence brankáře Pavla Syrového, neboť Eda Héč sice chytá dobře, ale prostě je malé postavy a domácí zkušení borci toho využili dokonale. Zápas se ale ve Voticích hrál výtečnej, útočnej s mnoha zajímavými zápletkami a zvraty, které však nakonec pro nás skončili malou sportovní tragedií. Dát na hřišti soupeře 5 branek a nezískat ani bod, to je prostě unikát. My hráli téměř kompletně až na pár výjimek s mladším dorostem, domácí byli před jarní sezonou posíleni o čtveřici navrátilců ze staršího dorostu Benešova a tak nás čekala perná dřina. Kluci ale od začátku hráli dobře, dodržovali stanovenou taktiku a odměnou bylo dvoubrankové vedení po brankách Bodla a Kuby. Bohužel jsme si okolo 35 minuty vybrali tradiční slabou pětiminutovku a domácí naopak potrestali naše „hraní si s míčem“ a do poločasu otočili na 3:2.

O půli byli kluci důrazně pokáráni, za zbytečné chyby a do druhého poločasu jsme šli s odhodláním utkání otočit. Bláznivý zápas pokračoval i ve druhé půli, naši kluci se rvali se staršími soky jako lvi a opravdu se nám podařilo opět zápas otočit po brankách Bodla a Filipa a opět jsme o branku vedli my. Domácí se ale také vzchopili a začali všechny své střely a centry cpát nahoru, kam Eda nedosáhl a rázem vedli o dvě branky zase oni. My se ale opět nevzdali, Hrobas dokázal snížit na rozdíl jediné branky a když se domácím po dvou hrubých faulech na Kryštofa vykartoval jejich hráč, šli do desíti a nám zbývalo cca 10 minut na vstřelení aspoň vyrovnávací branky. Kluci domácí zmáčkli před vlastní vápno, náš tlak byl doslova drtivý, Kryštof trefil břevno, Hrobas dokonce vyrovnal, ale pro domnělý ofsajd branka nebyla uznána, další obrovské šance vyškrábl na roh, či chytil domácí čaroděj v brance a tak nakonec rozhodčí Žaba zápas ukončil a my opět nezískali ani bod.
Tentokrát ale v úžasném zápase, smolně a nespravedlivě. Po utkání nám domácí trenéři gratulovali k výkonu a sami říkali, že by zápasu spíše slušela remíza. Na kdyby se ale nehraje. Kluky ale musíme za přístup a nasazení velice pochválit, ještě přidat na trénincích a určitě se nám začnou sypat i body do tabulky. Ta smůla nemůže trvat věčně
.