17. kolo FK Zeleneč – FC Jílové

2:2 (0:2) 

Sestava: Adámek, Bodlák, Nesvadba, Cienciala, Antoš, Štrach, Půlpán (59´Janošov), Mucks, Lébl, Dvořáček, Balouš (46´Hervert)

Na šlágr kola a možná i celého jara, jsme jeli do Zelenče s odhodláním domácím konečně připravit první porážku v soutěžním ročníku. Bohužel jsme počítali citelné ztráty a z různých důvodů chyběli Maroušek, Héč, Syrový, Kostelníček a Kratochvíl, který se zranil v posledním utkání áčka mužů v Zavidově. Přesto, že ztráty byli citelné, věřili jsme, že kvalita našeho kádru je natolik dobrá, že máme velké šance uspět. Domácí ale také chtěli uspět a i jejich nabitá lavička dávala tušit, že oni takové ztráty jako my před zápasem jara nemají.  A od začátku to také podle toho vypadalo, domácí na nás vlétli, chtěli rozhodnout již v první fázi utkání a jen díky skvělému výkonu Ondry Adámka v brance jsme drželi čisté konto. Tempo, které domácí nasadili, přeci jen nemohli vydržet příliš dlouho a tak jejich nasazení pomalu ustávalo a my na sklonku první dvacetiminutovky udeřili prakticky z první nebezpečné akce, když po levém křídle vnikl do vápna Mára Štrach, dal pod sebe na nabíhajícího Michala Balouše a ten uklidil do branky a bylo to 0:1. Nám první gól pomohl, zvedli jsme se a o pět minut později to bylo ještě veselejší, když Michal vyzval ke skórování sprintujícího Pepíčka Půlpána a ten své loby umí, domácího brankáře přehodil a bylo to 0:2!  Pro domácí to byla rána do vazu a my mohli a měli přidat po velkých šancích Pepíčka a Pítra ještě aspoň jednu branku. Bohužel se tak nestalo a navíc se nám v závěru první půle zranil Balouš a musel nuceně střídat.

O poločase jsme tedy vystřídali, do hry šel Tomáš Hervert, do obrany na nebezpečné domácí křídlo jsme stáhli Máru Štracha a chtěli jsme zavřít obranu a vyrážet do rychlých protiútoků.  Taktický plán se dařil, domácí se kromě standartních situací do vápna nedostávali a do šancí již vůbec ne, a když dokonce v 65. neproměnili hodně přísnou penaltu, tak jsme to museli být my sami, kdo jsme jim vlastně darovali bod. Nejdříve v 66. minutě Emil tak dlouho váhal s odkopem či malou domů až mu míč soupeř vzal, nahrál před osamocenou branku Nevařilovi a ten snížil na 1:2. A v 73. minutě vyrobil podobnou hrubici druhý ze stoperů Kuba Nesvadba a Nevařil podruhé pohodlně skóroval a vyrovnal na 2:2.  Do konce utkání již ani jedno mužstvo nemělo vlastně jedinou příležitost a tak se soupeři rozešli smírně po remíze 2:2, stejně jako na podzim. Od nás to herně nebyl vůbec povedený zápas, přesto paradoxně odjíždíme zklamáni, protože ač domácí měli více šancí, tak je neproměnili, my vedli, pohodlně kontrolovali zápas a sami posadili domácí na koně. Až příliš nám chyběli zranění a když se o půlce navíc opět zranil Michal Balouš, tak již byl příliš malý manévrovací prostor na útočení. Dopředu nám ale obrovsky chyběl celý zápas drajv a kreativita, teď nás již čekají soupeři ze spodku tabulky, takže dostanou příležitost hlavně mladší hráči, kteří budou příští rok kostrou mužstva.