Co nového v klubu po opravdu „horkém“ létu?

Vážení sportovní přátelé,

dovolte mi, abych Vás informoval o dění v klubu.  A je třeba říci, že letošní horké léto bylo opravdu „horké“ z mnoha důvodů.

V posledním jarním zpravodaji jsem podal informaci o možném konci dospělého fotbalu na úrovni krajské soutěže, protože na to, abychom mohli důstojně representovat v úrovni kraje, je třeba vytvořit potřebné podmínky, a to především mít zajištěný rozpočet. V posledním utkání jara v Tochovicích (mimochodem čtvrtý tým tabulky) jsme i bez kapitána Marka Cimpla odehráli poločas snů a vedli  tři nula a i přes zlepšení domácích ve druhém dějství jsem zvítězili 3:2, získali celkem 44 bodů a skončili jako nováček na slušném 9. místě, a následně si užili rozlučku ve formě Retro diskotéky. Opravdu se povedla.

De facto celý měsíc jsem jako předseda, tedy funkcionář s nejvyšší mírou odpovědnosti za chod klubu přemýšlel jestli „áčko“ přihlásit nebo ne. Navíc na mimořádné valné hromadě rezignoval i místopředseda Inmar Al-Azzawi, ve výboru klubu jsme zůstali pouze čtyři „stateční“ a to všechno bylo třeba pečlivě vyhodnotit.

Konečné rozhodnutí znáte, protože dnes sehrajeme první mistrovské utkání sezóny I. A třídy ročníku 2018/2019. Tohle resumé se však narodilo teprve po mnoha jednáních právě v průběhu letní pauzy, a to především s členem výboru, mým nejlepším kamarádem Robertem Bradáčem, a s členy našeho kontrolního výboru předsedou JUDr. Stanislavem Bernardem a především Ing. Tomášem Rosenem.  Tito tři zmínění, a především posledně jmenovaný de facto „spolurozhodli“, že klub lze rozvíjet podle koncepce nastavené na Valné hromadě v listopadu 2015. „A“ tým je vlajkovou lodí každého klubu a pokud jsme získali v mládeži Statut Sportovního střediska, v červenci úspěšně uspořádali už třetí ročník Letní fotbalové školy (za což je třeba poděkovat trenérům mládeže) tak právě pro tu mládež musí být úroveň soutěží dospělých zachována, a naopak v klubu by  měli  všichni dělat maximum, aby se sportovní úroveň ještě posouvala do vyšších „pater“.

Proběhla i jednání na Radě města a v zápise z tohoto jednání je příslib podpory ve výši 70 000 Kč,- do  konce kalendářního roku a vedou se i další jednání, např. o areálu klubu jako celku. Snad svá slova z května letošního roku přehodnotil i pan starosta a pochopil, proč je třeba náš klub podporovat.

Pokud bych se měl vyjádřit ke složení, čili kádru týmu, tak i tady je změn jak se říká požehnaně. Kdo nás opustil?  Do profesionální soutěže Fortuna národní ligy namířil Nathan Christián Dzaba. Hned po skončení naší sezóny se začal připravovat s Viktorií Žižkov, nakonec přestoupil do FK Varndsdorf a zatím nastoupil v základní sestavě ve všech odehraných utkáních na pozici hrotového útočníka. Nathanovi to moc přeju, protože jde o hráče, ale především člověka s velkým charakterem. Po cca pěti letech odešel brankář Tomáš Kruliš do přeborové Vykáně. Musím říci, že s ohledem na Tomášův věk odešel bez finanční kompenzace, ale je to hráč a člověk s charakterem, který šel chytat i třeba s  velkými zdravotními obtížemi, a proto je mu třeba za klub poděkovat. Mě osobně mrzí i odchod Vaška Řípy, který ač byl grázlík, tak na hřišti nikdy nic nevypustil a za áčko hrál od svých 16 let, tedy cca 8 let.  Jeho důvody chápu stejně jako u Dana Galuse, který dva roky nehrál kvůli pracovnímu zaneprázdnění a zdravotním důvodům. S fotbalem prý skončil Petr Čmelík, tak uvidíme, ale mě osobně se ještě neozval. No a pak tu máme dalšího hráče, který přestupuje do Vykáně, náš kapitán Marek Cimpl.  Asi takhle, myslel jsem, že kluka, kterého jsem v patnácti letech přivedl do Slavie, aby tam rozvíjel svůj nesporný fotbalový talent znám, ale to jsem si bohužel jen myslel.

Kryštof Kratochvíl přestupuje do FK Benešov, kde bude hrát dorosteneckou ligu a přeju mu, ať se prosadí. On změnu potřebuje z mnoha důvodů. Do Vykáně nakonec zamířil i náš nejlepší střelec uplynulého roku Michael Kasík. Pobyl u nás pouze jednu sezónu, ale kdo v klubu být nechce, tomu v odchodu určitě bránit nebudeme. Ať se Vám všem daří a třeba se jednou do klubu vrátíte. Sedm hráčů tedy odešlo a jeden asi skončil, a kdo je tu nový… Z Bohemky se vrací stále ještě dorostenec Lukáš Hrobník, náš nejefektivnější hráč podzimní části loňského ročníku. Před rokem a půl do Bohemky odešel také ještě dorostenec Václav Peričevič a také je zpět. K Vaškovi je třeba říci, že v sezóně byl s 21 góly nejlepším střelcem klubu a věřím, že se v blízké době stejně jako jiní mladí hráči přesune do vyšší soutěže (to stejné platí pro Lukáše), ale chvíli nám pomůže. Na úvod jsme transferovali bývalého kapitána Honzu Kose. Stejně tak jsem se domluvil na pomoci s Ivanem Dvořákem a uvidíme, jak to bude z pohledu rodinných a pracovních povinností zvládat.

Z dorostu přišli čtyři hráči ročníku 1999, a to Jan Bodlák, Jakub Nesvadba, Petr Dvořáček a Josef Antoš a záleží jen na nich jak šanci hrát za „A“ tým využijí. Do áčka byl přeřazen i hráč ročníku 2001 Marek Štrach, který jako nesporný talent musí dozrát především v hlavě a snad mu to kluci z áčka usnadní. Zůstává i brankář Ondra Adámek, který přišel před půl rokem ze Sparty a věkem je také ještě dorostenec. No a největší posilou pro náš klub by měl být jeho konkurent David Pokorný, který bohužel dnes ještě nebude a snad se jeho působení podaří dotáhnout. David přišel v devatenácti do Jílového, následně přestoupil do Slavie, pak nám půl roku pomáhal zahraňovat krajský přebor (byť se to nepovedlo) následoval přestup a dvouleté angažmá ve Viktorii Žižkov, čtyři roky v Německu (Regensburg-3.liga a Neugesdorr-4.liga) vždy jako profík. Tak věřme. A to snad ještě s  příchody nekončíme.

Trenéři? Chtěl jsem dát šanci mladému klukovi, jmenuje se Dominik Rodinger. Nevydržel a po týdnu to vzdal (nyní je v Březiněvsi-pražská I. A třída).   Na jednu stranu se nedivím, když na prvním tréninku byli 4 hráči áčka a na druhém 3 (jinak celkově 11 a 9).  Takže je to zase na mě a Robertovi, kdy nám někdy vypomáhá Jirka Strnad.  Ale pracovat s mladými se určitě nebojíme a snad to i trochu po těch letech umíme. Novák,  Štědroňský, Haitl, Pokorný nebo nově Dzaba jsou toho příkladem. Ale i realizační tým může být doplněn a  nebo třeba  i změněn.

Všechno má ale svůj čas.

Příště bych rád obšírně informoval o mládeži, protože i tady jsme o letní přestávce výrazně zapracovali.

Takže držte palce a fanděte, protože úkol zní jasně: postup do krajského přeboru a vítězství v poháru SKFS.

Mgr. Petr Doležal, předseda a trenér